Pro správné plánování časové posloupnosti práce až na úroveň zaměstnanců je třeba znát, kdy začíná jaká směna a jaká je doba trvání typické směny. Každá výrobní operace je plánována s konkrétním časem, kdy by ideálně měla začít. Tento čas je zobrazován i na některých tiskových podkladech pro řízení výroby (denní plán stroje, zaměstnance)
Konfigurace Plánování výroby
Na kartě Konfigurace výroby v záložce 'Plán' najdete možnosti zadání
Čas zahájení pracovní doby: | - vyplňte čas, kdy u vás začíná pracovní den (například 6:00) |
2. směna | - vyplňte čas, kdy u vás začíná druhá (odpolední) směna (například 14:00) |
3. směna | - vyplňte čas, kdy u vás začíná třetí (noční) směna (například 22:00) |
Kapacita směny: | - vyplňte dobu trvání typické směny |
Časy zahájení jednotlivých směn ponechte vyplněné podle vzoru i když nepracujete na tři nebo dvě směny.
Dbejte na to, aby kapacita směny, kapacita pracovníka a kapacita stroje byly ve shodných intencích!
Kapacita směny je pouze řídící pro časový rozvrh jednotlivých zpracovávaných zakázek v rámci pracovního dne. Kapacita směny by neměla být rozhodně větší než rozdíl v časech začátků jednotlivých směn. Vycházíme-li z maximálně třísměnného provozu, bude asi nejtypičtější hodnotou 8 hodin.
Z praktických zkušeností však jistě víte, že je třeba mít v kapacitách určitou rezervu (povinné přestávky, oběd a podobně)
Kapacita stroje by měla vycházet z kapacity směny (po odečtení rezervy) a je prakticky hlavní určující, kolik práce je možné v rámci směny stihnout. Systém se při plánování snaží tuto kapacitu maximálně naplnit výrobními operacemi. Budeme-li uvažovat půl hodinovou rezervu, bude typickou kapacitou stroje 7,5 hodiny pro jednu směnu, 15 hodin pro dvousměnný provoz a 22,5 hodiny pro třísměnný provoz.
Kapacita pracovníka, který obvykle pracuje jednu směnu, by de facto měla v ideálním případě kopírovat kapacitu stroje.
Neakceptovatelné situace:
Pokud by kapacita pracovníka byla menší než kapacita stroje dostávali byste se při plánování "na lidi" do nesmyslných situací, kdy stroj bude celý obsazen jedním pracovníkem, ale na poslední čtvrthodinu bude systém hledat jiného pracovníka, protože někdo nastavil kapacitu pracovníků na 7,25 hodiny. V opačném případě, přestože jste pracovníkovi dali kapacitu 8 hodin (i po odečtení přestávky na oběd) nebude na konec směny přidělena žádná práce, protože ji nebude mít na čem dělat - stroj má nastavenou kapacitu 7,5 hodiny.
Akceptovatelné situace:
Pokud stroji nebo pracovníkovi nastavíte výrazně menší kapacitu, bude to v pořádku. Stroj může mít kapacitu 4 hodiny, protože více práce v jedná směně pro něj stejně nikdy nemáte. Pracovníkovi, který jej obsluhuje a má podstatně vyšší kapacitu, bude přidělena na zbývající čas práce na jiném stroji. Pracovník může mít kapacitu 4 hodiny, protože má smlouvu na půl úvazku. V takovém případě systém přidělí zakázky zbývající do plné kapacity stroje jinému volnému pracovníkovi.
V konečném důsledku jde o to sladit tyto parametry tak, aby na dílně stroje zbytečně nestály (nemá na nich kdo dělat), nebo aby pracovníci nepobíhali od stroje ke stroji (nemají na čem dělat).
Ideálním nastavením by tedy mohlo být: 8 (směna) : 7,5 (stroj) : 7,5 (pracovník) pro jednosměnný provoz, nebo 8 (směna) : 15 (stroj) : 7,5 (pracovník) pro dvousměnný provoz.
Typické směny.
Uvažujete-li o druhém nebo třetím plánovacím režimu - plánování na lidi - je třeba do systému zavést tzv. "typické směny" pro plánování zakázek na budoucí období, na něž ještě neexistuje detailní plán kapacit zaměstnanců Tyto směny se definují na kartě zaměstnance a prakticky slouží k tomu fiktivně rozdělit pracovní tým tak, aby vždy pokryl předpokládané kapacity strojů a systém je jako takové mohl při plánování využít.
"Typická směna" se nastavuje na výrobní záložce Karty zaměstnance.
Prakticky si představte, že máte stroj (pracoviště), které chcete maximálně využít a proto u něj máte nastavenou kapacitu pro práci ve třech směnách. Na jeho obsluhu velmi pravděpodobně máte tým tří pracovníků, kteří se na něm ve dne v noci střídají. Jak konkrétně, není z hlediska dlouhodobého výhledu podstatné. Podstatné je, že každou směnu jste schopni jedním zaměstnancem pokrýt. Každému z těchto tří pracovníků tedy nastavíte "typickou směnu" - jednomu ranní, jednomu odpolední, jednomu noční. A systém v začne pro ně práci na těchto směnách přidělovat. Jestliže pro konkrétní den nastavíte pomocí nástroje Kapacity zaměstnanců směny úplně opačně, systém je při plánování upřednostní. V daleké budoucnosti bude v plánu Josef vždy na noční, ale v reálném čase se bude s Karlem a Pavlem pravidelně střídat podle konkrétního rozpisu směn.
Jestliže "typické směny" nenastavíte, budete mít třísměnný stroj, tři pracovníky, ale všem se bude systém snažit přidělit práci na první směně, což nepůjde a dva z nich práci nedostanou a pro odpolední a noční směnu systém navrhne "neznámého pracovníka" NIKDO (v druhém plánovacím režimu), nebo dokonce zakázky pro nedostatek lidských zdrojů odsune na další den (ve třetím plánovacím režimu) a celý systém plánování bude k ničemu.
Pro druhý plánovací režim tedy doporučujeme tohoto nastavení využít, pro třetí plánovací režim je to dokonce NUTNOSTÍ!
Volba režimu plánování.
Jak už bylo dříve zmíněno existují tři režimy plánování výrobních kapacit.
1. | dle volné kapacity strojů - výrobní operace jsou plánovány do maximální kapacity strojů bez ohledu na lidské zdroje. Chci maximálně využít drahé stroje, zaměstnanců mám dostatek, práci konkrétním pracovníkům rozdělují mistři podle denního plánu stroje (pracoviště). |
2. | dle volné kapacity strojů s plánem pro lidi - výrobní operace jsou plánovány do maximální kapacity strojů a současně jsou k nim přidělováni pracovníci. Operace, pro které nebyl nalezen volný pracovník, jsou přiděleny zaměstnanci NIKDO. Chci maximálně využít drahé stroje, zaměstnanců mám akorát, rozdělení práce tedy může navrhovat systém a plánovač s mistrem či technologem může jeho návrh korigovat (například podle náročnosti konkrétní zakázky a zkušeností pracovníků). Konkrétní pracovníci tedy dostávají svůj denní plán. Podle objemu práce, která skončí u pracovníka NIKDO se může plánovač rozhodnout, zda to stačí vyřešit přesčasem, povoláním brigádníků nebo zavedením mimořádné směny. Provede v konfiguracích příslušné úpravy tak, aby na pracovníka NIKDO už žádná práce nezbyla. |
3. | dle volné kapacity strojů i lidí - výrobní operace jsou sice plánovány do maximální kapacity strojů, ale pouze v případě, že je systém schopen je také plně pokrýt lidskými zdroji. Pokud se z nějakého důvodu kapacit pracovníků nedostává (nemoc, dovolená apod.) jsou zakázky odsunuty na další vhodný den, který je bude schopen pokrýt. Může tak docházet i k dramatickým posunům již slíbených termínů! |
V Konfiguraci výroby lze zvolit jeden ze tří uvedených režimů paušálně pro celou firmu, nebo je možné pro vybrané stroje (pracoviště) volit jeho vlastní režim. Například z důvodu dlouhodobého výpadku obsluhy ze zdravotních důvodů, nebo testování nového režimu pro budoucí přechod všemi stroji.
Volba režimu plánování se v takovém případě provádí v Číselníku strojů vybráním kódu z rozbalovacího pole.
Volba režimu Plánování pro konkrétní stroj.
Výchozí hodnotou je "0" - podle centrální konfigurace.